Výživa koček
 |
| Kočka je masožravec a její trávící trakt je uzpůsoben k příjmu živočišné potravy. |
| TRÁVENÍ |
| Kočka je masožravec a její trávicí systém je přizpůsobený ke zpracování a efektivnímu využití potravy živočišného původu. Trávicí trubice masožravců je relativně krátká - u psa se domestikací poněkud prodloužila, takže pes získal schopnost lépe využívat i krmiva rostlinného původu, narozdíl od kočky. Potrava u masožravců prochází trávícím ústrojím poměrně rychle, proto vyžadují kvalitní, dobře stravitelná krmiva s vysokou koncentrací živin. Kočka je závislá na příjmu živočišných krmiv ještě více než pes. Chrup umožňuje potravu trhat, ale ne žvýkat, kočky polykají velké kusy potravy. Slinné žlázy produkují sliny s pH 7,5 - 7,6, 0,6 v množství 1,2 l za den. Neobsahují amylázu, v dutině ústní probíhá pouze mechanické zpracování potravy. Žaludek je jednoduchý, tzn. je zde pouze žlaznatá sliznice, dobře roztažitelný, umožňující přijmout najednou velké množství potravy. Kočka však přijímá krmivo víckrát za den po menších množstvích. Žaludeční šťáva obsahuje velké množství HCl, která ničí bakterie. U kočky je tak menší citlivost k bakteriálním infekcím z krmiva. Žaludek se vyprázdní zhruba za 6 - 8 hodin po příjmu potravy. Střevo je kratší a jednodušeji utvářené než u býložravců a všežravců. V tenkém střevě probíhá hlavní enzymatické trávení, v žaludku se tráví jen bílkovny, ostatní živiny se začínají trávit až v tenkém střevě. V žaludku kočky je silně vyvinutá podslizniční svalovina, při průchodu ostrého předmětu se smrští a předmět obrátí, aby šel tupým koncem ven = jehlový reflex. Tlusté střevo je relativně krátké, se zakrnělým slepým střevem, hlavní funkcí je absorpce vody a elektrolytů. Mikrobiální fermentace vlákniny má zde nízkou úroveň . Pes je schopný lépe využívat živiny z krmiv rostlinného původu, způsobem výživy se více podobá všežravcům, kočka je obligátní masožravec, a tak rostlinná krmiva přijímá málo a špatně je tráví. V potravě vyžaduje některé esenciální živiny = životně nezbatné, které jsou přítomné pouze v krmivech živočišného původu. Jsou to především aminokyseliny taurin a arginin, kyselina arachidonová a vitamín A. |
| POTŘEBA ENERGIE |
neaktivní kočka = 50 kcal/kg ž.hm. (živé hmotnosti)= 209 kJ/kg ž.hm. |
| POTŘEBA BÍLKOVIN |
| Potřeba bílkovin je ovlivněna řadou faktorů, jako je: kvalita proteinu, aminokyselinové složení, stravitelnost, energetická hodnota krmiva Velký význam má aminokyselinové složení proteinu. |
| POTŘEBA TUKŮ |
| Tuk je nejkoncentrovanější forma energie, dodává krmivu chutnost a je nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin. Esenciální mastné kyseliny jsou kyselina linolová, alfa-linolenová a kyselina arachidonová. Zdroje: |
| POTŘEBA SACHARIDŮ |
| Jednoduché cukry, jako jsou disacharidy sacharóza a laktóza bývají někdy hůř snášené, to závisí na aktivitě enzymů. Takže některé kočky mohou mít trávící problémy při zkrmování mléka, např. celkem časté jsou průjmy při krmení kravským mlékem, jelikož obsahuje laktózu. Místo mléka jsou z mléčných výrobků vhodné tvaroh a jogurty. (již neobsahují laktózu) Sacharidy z luštěnin jsou těžko stravitelné, způsobují nadýmání a zvyšují obsah vody ve výkalech. Škrob je stravitelný pouze po patřičném zpracování. (vaření, rozemletí, spaření) Kočky mají vysokou aktivitu jaterních enzymů, účastnících se glukoneogeneze (syntézy glukózy), je stálá a udržuje normální glykémii (hladinu cukrů v krvi) i při absenci sacharidů v dietě, kočka tudíž sacharidy nepotřebuje. Vláknina má význam dietetický, podporuje trávení a stimuluje pasáž střevního obsahu, podporuje také rozvoj užitečných střevních bakterií. |
| POTŘEBA MINERÁLNÍCH LÁTEK |
| Zejména vápník (Ca) a fosfor (P): Optimální poměr Ca : P je u koček 0,9-1,1 : 1 |
| KRMIVA |
| Kočky se dnes mohou krmit dvěma způsoby: - tradiční způsob (maso + rostlinný příkrm) - použití hotových krmiv Maso Ryby Vnitřnosti Mléčné výrobky Vejce Zelenina |
| KRMIVA ZCELA NEVHODNÁ |
| Zcela nevhodné jsou kakao a čokoláda. Působí toxicky (kvůli obsahu theobrominu a dalších pro kočku jedovatých alkaloidů) Kořeněné a příliš solené potraviny způsobují onemocnění jater a ledvin. Z tohoto hlediska je zkrmování lidských jídel pro kočku nevhodné, jelikož lidská strava obsahuje příliš vysoké množství těchto látek. |
| KOMERČNÍ KRMIVA - ROZDĚLENÍ |
Podle obsahu vody: Podle obsahu živin: Podle kvality: Podle použití: |
| TECHNIKA KRMENÍ |
| Nejdůležitější je sledovat kondici, zdravotní stav a stav srsti, všímat si konzistence výkalů a při odchylkách od normálu upravit krmnou dávku. Všechny změny v krmení musejí být postupné, přechod by měl trvat minimálně 5 dní. Krmí se jedním kompletním krmivem nebo různými kombinacemi krmi. Je dobré mít jednotný systém krmení, nepřecházet z tradičního krmení na komerční směsi během týdne, je ale možné krmit oba typy krmiv v určitém poměru celou dobu. Frekvence krmení Dospělá kočka se může krmit víckrát než 1x denně a nevadí jí určitá nepravidelnost. |
VÝŽIVA JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ KOČEK |
Koťata Dospělé kočky Březí a kojící kočky |
| ZÁKLADNÍ PRAVIDLA KRMENÍ |
| - potravu dávejte do umytých misek, kočky jsou velmi čistotné - máte-li více koček, musí mít každá svou misku - místo pro krmení udržujte v čistotě - pro krmení vyberte klidné místo a udržujte je čisté - kočka musí mít neustálý přístup k čisté vodě - vyberte pro kočku krmivo, které odpovídá její zátěži a stavu - z jedné formy stravy na jinou přecházejte postupně - dospělou kočku nepřekrmujte, obezita je stejně nebezpečná jako u lidí |